almoooost there

    Hurá. Super, že jsem s morybundem musela chodit do práce (odtud jsem ho koneckonců přinesla), ale trpělivá léčba konečně nese své ovoce. Tímhle tempem se ho do konce týdne naprosto zbavím... a budu si moct chytit jiný, nějaký lepší.

   Augusto už má hotové skoro všechno, jen rameno pláště ještě chybí. Za všechno může zase ten morybundus. Když totiž šijete něco ze dvaceti částí, nejhorší, co se vám může stát je... ano, kýchnete si :) Papírové střihy všude, látkové kousky všude. Švanda na celé odpoledne.

   Hned o víkendu, co jsem dodělala kápi a všechny ty pozlacené blbinky, jsem se Augusta pokusila vyfotit klasicky assassin style.

Zjistila jsem tak následující: 

1. Ukecat ho k této póze znamená naslibovat mu hory doly.

2. Musím ještě posunout patenty na kápi, aby si líp sedla.

3. Dodělat na té kápi ten hrotík, protože to není dost vidět.

4. Tkaničky. BRRRR. Potřebujeme tmavé tkaničky.

   A krom této fotky jsem měla ve foťáku ještě několik dalších. Kolegyně se totiž nutně potřebovaly pokochat. V pohodě, dokud se někdo nezačal rozplývat nad jeho zoubky. Foťák tedy udělal kolem stolu další kolečko a Marcela ho oficiálně pasovala na Veverku. ANO! Přesně tak mu od teď budeme přezdívat :) Ku jeho velké nelibosti.

   Fakt, že se má práce na jeho outfitu chýlí ke konci, Augusta inspirovala k "veverčí" přípravě na zimu. Nahrabavá si k sobě postupně spoustu věcí, krom těch, ve kterých přijel.

Augusto: Rozhlídneme se kolem. Určitě by se tu dalo ještě něco ztopit, až se aleen nebude dívat.

Já ti dám "ztopit"! Rolnička nás přerazí. Se jí na prahu objevíš na drakovi a s krosnou blbostí na zádech... se slovy 'neboj, další nábytek za náma letí na tom druhým draku.'

pac a pusu

aleen