Oct 30, 2015

I'm DONE with my third assassin

   Tento týden jsem stihla spoustu věcí :) Odstěhovat kamarádku, pohřbít fíkus, odvést kočku na technickou (pravidelnou veterinární kontrolu), vyléčit si morybundus a spoustu škrábanců a znova se usmířit s kočkou. Ale hlavně se nám konečně povedlo skoncovat s Augustovým outfitem.

   Nepovažovala jsem ho za kompletní, dokud nebude mít i ty tmavé tkaničky a tak jsem s matkou prohrabala šuple šňůrek. Během této akce mi bylo řečeno, jak dokážu být náročná a otravná :) Hnědé byly vždycky nevhodně hnědé a černé moc nově vypadající černé, moc tlusté, moc tenké. Kdo by byl čekal, že blbé tkaničky do bot budou takový dobrodrůžo.

   Konečně se nám povedlo přeinstalovat je a znovu Augusta obout.
Augusto: šněruj, šněruj, už mi mrzne noha.
Elena: Nebuzeruj. Není to tak jednoduchý.

Elena: Navíc jsou stejně strašně velký. Tyhle s klidem naboso obuju.
Augusto: To kecáš.

Elena: Tak čum na drát!
Augusto: Dobře. Ale víš, co se říká o chlapech s velkou nohou :)
Ty být chlap, tak si s tímhle nádobíčkem akorát tak počůráš kolena.

Elena: To sis tyhle boty pořídil, abys vypadal jakože dočůráš až do západního Německa?
Augusto: No původně spíš protože jsou pohodlný, ale když tak o tom přemýšlím...

A jak tedy vypadáme?
Vzadu takto, kdy se mě kolegové ptali, proč tam má v erbu nakreslenej ten květák a rukolu.
Náhodou je to "květ" a listy kapradí!

Vypadá v tom beztak víc roztomile než jakkoli nebezpečně :)

Ale kdo mu tady ještě jednou nahlas řekne Veverko, tomu sežere z jednohubek všechny olivy!
Párátko už má nabroušený! 

   Měla bych se sice chystat k odjezdu na zítra, ale odpadám. Všechno mu zítra ještě vyžehlím a budu doufat, že se cestou nepomuchlá. Našťouchám veškerou elektroniku do nabíječek a budu doufat v nejlepší... hlavně nezaspat třeba :)

pac a pusu
aleen

No comments:

Post a Comment