Většinu našich cest trávil v přední tašce na mých řídítkách, ovšem bezpečně zazipován.
Hned první den jsme se ztratili na zříceninu s tímhle... komínem?
Hned dvakrát jsme se ztratili do Chlistova, nějak z něj odjeli, jen abysme přijeli z druhé strany. Tak jsme to vzdali a rovnou se tam vykoupali. Akorát Aiwa zrovna neměl plavky, tak jel sledoval čudly mezi lekníny.
My schneme na sluníčku, Aiwa hlídá kola ve stínu.
Dohrabali jsme se až do Velhartic a to hned dva dny po sobě.
A neb nejsme žádní profisportovci, kecli jsme sebou pokaždé, kdy k tomu nějaké místo jen trochu vybízelo.
Moje nohy, Aiwa, Rybí nohy.
Po těch našich výletech se mi strašlivě stýská :( Co se nám změnil pracovní režim, už si ani neškrtneme. To měl ještě Aiwa svojí původní první pruku :) To už je dávno. Nevím, jestli bych to ještě dala, už nemám zas takovou fyzičku.
No nic. Konec fňukání, zpátky do práce!
Loučíme se obří židlí kdesi z okolí Pohádkové Chalupy.
pac a pusu
aleen
No comments:
Post a Comment