Konečně jsem uhnala otce k nařezání desek do středu domku. Nakonec jsme nařezali všechny, takže teď ode mě bude mít na nějakou dobu pokoj. Vlastně všechno nařezal sám, já se k pile nemohla přiblížit a nesměla se na ní ani podívat, dokud se ještě točila. Koneckonců tenhle stroj v naší rodině sežral už tři prsty, z toho jeden dokonce dvakrát! Respekt musí bejt! Tedy fungovala jsem jako podavač, odnašeč, uklizeč.
Jako správná zlá mamina jsem všechny spodní pokoje nacpala harampádím, protože "stavět" bych ráda začala odshora: střechu. A na to mi už nejednou návštěvou bylo řečeno, že bych měla nejdřív vymalovat strop. Jistěže. Je to v pořadí na mém TO DO LIST, který mi raketově rychle roste.
Na fotu je přibližně polovina věcí, které už mám a také neruš- když-pracuju Elena:)
Nakonec jí budu muset doslova obezdít, jak to tak vypadá.
Pak jsem se zeptala, jestli ještě máme nějaké dýhy. Ráda bych z nich podlahy. Bylo mi řečeno, že jsou na půdě, kde ovšem už nikdo 8 let nebyl. "No potěš!" pomyslela jsem si, sebrala odvahu a vyrazila.
Škoda, že jsem s sebou neměla foťák, je to tam takové správně hororové. Hororový je i stav dýh, z nichž některé jsou starší než já, leží tam netknuté a střecha očividně někde tekla, pak se přesunuly a spadl na ně půlmetr prachu. Po troše vrtání se v nich se nakonec několik dobrých najde. Nepřejte si vidět, jak jsem vypadala, když jsem odtamtud odcházela. Chodící pavučina obalená prachem!
Pro dnešek toho mám dost! Jdu se odmočit do vany.
pac a pusu
aleen
No comments:
Post a Comment