Konečně došlo na dollhouse a my museli vyklidit všechno, aby se daly roztáhnout dráty s elektrikou a vyrovnat trámky kvůli stropu. Han s Mariem sklízeli poslední lino, zatímco Armand využil příležitosti, vypůjčit si Augustovu košili. Sic ho nejspíš na začátku zaujala, ale už ho to přešlo.
Armand: Má to strašně krátké rukávy a ty je ještě nosíš ohrnuté?
Augusto: Nejsou krátký, jsou úplně akorát.
Armand: A rozhalenka?! Je děsná.
Augusto: Ale to je tím, že mě z ní kouká vypracovanej hrudník a ne dětský sádlíčko.
Augusto: (o_o''')
Armand: CO PROSÍM?!
Han: Co to? Klub mladých sebevrahů?
Armand: PUSŤ! Rolničce domů vracíme ručně vyráběné puzzle!
Nenechám se urážet od někoho, kdo by normální assassinskou róbu tahal po zemi!!!
Augusto: No tak já abych snad šel... někam... daleko.
Marius: Minimálně do východu slunce určitě.
No tak my tedy rozložíme ty dráty a budeme pokračovat. Augusto se sice zašil neznámo kam, ale když Marius vláčel Armanda do jejich hnízda, zmínil, že Augusto určitě žije a je v pořádku. Jen s plnýma rukama nemohl říct kde.
Budeme mu věřit.
pac a pusu
aleen
No comments:
Post a Comment